Ono ty obavy nejsou stale stejne silne, spis obcas vyplavou vice. A vice vyplouvaji take proto, je mi fyzicky v tomto tehotenstvi hur. A kolem sebe vidam, ze po pohodovem prvnim diteti pak prislo druhe, ktere dalo rodicum dost zabrat a pak mi skoro pripada jako rouhani prat si druhe dite stejne pohodove jako prvni. Jsou to paradoxy v tech obavach, co nas napadaji.

Ale zase na druhou stranu si ted rikam, ze mozna zvladneme porod naplanovat do te vzdalenejsi porodnice, do ktere si prejeme, protoze napoprve jsem si taky rekla "Tak ted by to uz slo" a porod se rozbehl jakoby na prani a stejne tak to ted mela sestrenice. Takze v tomto jsem optimistictejsi.