strachy jsem měla před narozením 1. dítka, hlavně z porodu, ale pak jsem někde četla spásnou větu, že ještě nikdy žádné dítě v matce nezůstalo, navíc jsem věřila hodně porodnici, kde jsem byla, tak jsem se uklidnila.. ani jsem neřešila u druhého sourozeneckou rivalitu (což jsem podcenila), toho jsem se naopak bála u třetího a kupodivu třetího milují oba, takže ty strachy jsou celkem naprd, něčeho se bojíš, ono se to nesplní, ale vyskytne se něco, o čem jsi ani nepřemýšlela (což je asi ta lepší varianta)
zkus zaměstnat ruce, aby hlava vypnula, až zase přijdou nějaké obavy...