Taky si užívám klidné chvilky s dětma, ale je jich určitě méně, než když jsem se věnovala jen jednomu dítěti a byla doma na rodičovské... Se dvěma dětma a návratem do práce je toho času prostě míň - a je to logické... i toho klidu je míň, protože děti se chvilkama neskonale milují a chvilkama je člověk od sebe musí separovat, aby se vzájemně nezneškodnily - což u jedináčka asi nehrozí
A protože mám obě děti celkem hlučné - jejich běžný výkon v decibelech je prostě nad mojí normou, tak si užívám chvilek ticha (kdykoliv se naskytnou). Taky moje děti občas zuří, doma rozhodně nemám naklizeno, ale i občas večer do postele mrtvá padám... moje energetické zásoby prostě nejsou nevyčerpatelné... Dvě děti jsem si vždycky přála a jsem ráda, že je mám!
Jestli mají maminy kolem mě jedno nebo tři děti, to teda opravdu neřeším, na druhou stranu se přiznám, že maminky tří a více dětí docela obdivuju, protože cítím, že já sama jsem se dvěma dětma na hranici svých psychických a fyzických možností...