Děti mají obrovskou regenerační schopnost, já je protáhnu městem k babičce, asi půl hodina cesty mým tempech, jejich tempem to jdeme asi hodinu, oni kňourají, že už nemůžou, pomalu abych je nesla (tůdle nůdle), pár metrů před babiččiným domkem popadnou druhou mízu a vletí tam a obrací barák vzhůru nohama a já jsem tak akorát schopná padnout do křesla a čumět, přitom bez nich je to pro mně příjemná procházka a ani se nezadýchám, nějak ten adrenalin přestávám zvládat .