Pro mě bylo první naprostý šok, ta změna mě prostě zaskočila. Přechod na dvě mi zas tak hrozný nepřipadal a naopak příchodem třetího dítěte to teda chytlo fakt grády. Přitom poměrně klidné jsou všechny tři, ale jen ty organizační záležitosti mě dost vycucávají. Možná je to tím, že máme poměrně malé věkové rozdíly.
Taky mám jednu kamarádku s jedním dítětem ve věku mojí nejstarší. Někdy mi to přijde trochu úsměvné v tom, že si třeba povzdechnu, že nemám moc času si přečíst knížku a ona mi na to řekne, že to ona teda už jo, její Sabinka je hodná a už ji nechá si chvilku číst. Nebo třeba řeším delší cestu s dětma do zahraničí, jak je zabavit, jak často zastavovat a odpovědí mi je, že Sabinka už je v autě moc hodná, že ona s tím nemá nejmenší problém. Prostě srovnává nesrovnatelné, já mít jen naši nejstarší, jsem na tom stejně jako ona.