Zakladatelko, to je jen jeden úhel pohledu. Víc dětí se sice rve, na druhé straně nevisí pořád na rodiči jako jedináčkové s tím, že rodič je parťák, zábavní park a to všechno dohromady.

Navíc - nikdo neví, jak je které dítě náročné. Někdo má tři a ty se vyvíjejí skoro samy, učí se jeden od druhého. A někdo má jedináčka a ten má tak problematickou povahu, vývoj, diagnózy, že vydá za tři jiné. Nebo se každý krok ve vývoji musí pracně vybojovat apod. Takže srovnávání není na místě.
Taky jsou lidi, co mají děti typu - kam ho postavím, tam ho najdu a jiné, co mají neřízené střely.