Ano Janinko...
tak nějak to chápu, že prostě můj táta, - což je dospělý - svéprávný člověk, klidně zítra přepíše veškerý jeho majetek darem na mého sourozence.
A proč by neměl?

U nás je taková rodinná zvyklost, nebo nevím - mně to připadá dobré i jako zvyklost obecná -

že existují-li starající se příbuzní, že majetek v podobě nemovitostí obdrží ten, kdo s babičkou či dědečkem žije.
Takže žije-li tam rodina, či jen jeden člověk, prostě se stará o základní potřeby, dělá společnost, ostatní jsou vlastně bez starostí (v případě, že to funguje a také se starají, ale nesoužijí) a za mne je to naprosto logické řešení,
pak už se to případně dále matlá v tom, kdo se stará méně a více...

ale pokud by se táta rozhodl dát dům na charitu, no tak je to jeho volba.
Ale je fakt, že s ním v domě nežiju a asi jinak bych vnímala, kdyby nějak daroval střechu tam, kde žiju.