Tak radu nemám... Ale rozumím ti. Starší má taky problém. Jeho největší kámoš je třicetiletej chlápek, který nám chodí opravovat PC, a kterej hraje stejně vášnivě Minecraft. Staršímu je osm. Momentálně má takovou pózu, alá mistr světa. Strašně sebevědomej je, až tím dráždí i mě. Takže já tuším, proč nemá pořádnýho kamaráda vrstevníka, no protože tím rozčiluje všechny. Je to hrozně chytrej kluk, pečlivej, má výbornou paměť. Kolikrát si říkám, že to sebevědomí je jenom póza, ale neumí to asi jinak.
Mladší je hodnej, čistej jak slovo boží. Má spíš holčičí povahu, je jemnej, klidnej, tichej a má spoustu kamarádů. Neustále ho zvou na oslavy narozenin, všichni ho chtějí za nejlepšího kámoše, až ho to rozčiluje
. Takže tou "jemností" tvých dětí to být nemusí.
Spíš bych myslela, že ostatní něčím "dráždí", třeba si to ani ty, ani oni neuvědomujete. Může to být cokoliv. Každopádně se s tím strašně těžko něco dělá. Ach jo