Jo, tohle taky nemám ráda. Stává se mi to když mám výjimečně s sebou jen jedno z dětí a chci se mu pro jednou plně věnovat. Nebo jsem někde jednou za uherský rok sama a zapřede se mnou hovor nějaké dítko. Přitom nejsem ten typ, co je extra vstřícný k dětem, mám ráda své děti a k dětem svých známých a kamarádů cítím jisté sympatie, ale dál to fakt nesahá.
A taky nevím jak na to. Sama podle situace odejdu i s dítětem jinam, omluvím se že musím na wc a zdejchnu se...