Chceš jasně oddělený chlívečky a kategorie? Jenže ty v praxi nenajdeš. Ano, je normální, že člověk se s narozením dětí vzdá dost věcí z dosavadní existence. Trvat na tom, že s dětma bude můj život stejnej, jako byl za bezdětna je opravdu nezralý, omezený a hloupý. Každej má jiný podmínky a jinou touhu se k některým věcem vracet, nebo se věnovat jiným věcem mimo rodinu. Lidi se nemění, ale získávají zkušenosti. Je přirozený, že člověk se přizpůsobuje situacím, ve kterých je. Ne každej, kdo má hodně (víc jak jedno) dětí to nemá tak, že to je jedinej smysl jeho života, PŘESTO se jim v určitým životním období hodně přizpůsobí. Jasně, asi by šlo nasekat si kupu děcek, prdnout je babičkám a jeslím, ale pak nevidím důvod děti mít.
Mmch, sama si u ročního dítěte už hledám práci, ale zároveň nekřečuju s tím, že přeci chci a budu mít všechno jako za bezdětna, nebo jako bych měla dítě jedno.