Ještě - po pokojíku u rodičů se mi ani nijak nestýská, opouštěla jsem ho postupně, bylo jasné, že když sestra čeká miminko, tak bude potřebovat postýlku a podobně. Navíc se moji rodiče odstěhovali do menšího bytu do sousedního města, takže z našeho pokojíku zůstala jen jedna skříň. Také spíš jezdím k rodičům na chalupu - na té je jeden pokoj vyhrazený "návštěvám" tj. naší rodině nebo rodině sestry. Do bytu, kam se rodiče přestěhovali až po mé svatbě, jezdím opravdu jen na návštěvu - kromě obyvatel k němu nemám vlastně žádné citové pouto.