Mela jsem pokoj po starších sourozencich, kteří se odstěhovali. Jak se cítili/cítí nevim, ale žijeme všichni tak asi dobrý :D bylo mi cca 8 když se odstěhoval i mladší z tech starších, těšila jsem se na svůj pokoj, prostor.. do te doby jsem byla s mamou v ložnici. Nyní maji naši každý svůj pokoj, společnou kuchyni a do toho plinkoveho pokoje se momentálně nastěhoval nejstarší bracha neb se rozvádí... de facto se vrátil i do stejného pokoje, odkud před 20? lety odešel :) takže tak. Ale my máme barák, tady je to snazsi.

Paradoxně nesla hůř máma to, ze pi odchodu babičky na LDN jsem si vzala její pokoj. Chápu že se babucka "neměla" kam vrátit, ono už to stejně neslo zvrátit ten konec, ale pocitove...

Jo a když prijelu oba brachove i s dětmi, tak jeden spal v mém pokoji a druhy v ložnici, my spali v obyvaku. Ted jezdí na noc už jen vniucata a ti spi tady u nás, my máme místa dost... ale jak říkám - jsme v RD. ..