Já jsem to zažila velmi podobně.Na hekárně jsem se svíjela 22 hodin a na sále 9.Velmi nerada na to vzpomínám.Chování personálu příšerné.Bohužel-moc jsem si vybírat nemohla,protože tehdy jsem přechodně nežila v Praze a porodnice v místě jen jedna.Na kurzy jsem samozřejmě chodila,i v porodnici jsem se byla podívat.Ovšem to byli všichni milí a usměvaví.A ta samá asistentka,která ho vedla,byla pak tam na mě velmi nepříjemná.A to nejsem žádný bolestýn,žádné scény jsem tam rozhodně nedělala.Bolesti byly silné-samozřejmě-to mi bylo jasné,že to nebude legrace-neotvírala jsem se.Jednou to zastavovali,pak zase kapačkou rozjížděli..Posledních 5 hodin už sem se nehla-přes břicho kardiotoko.a v každé ruce jinou kapačku,do toho jsem zvracela z antibiotik,které jsem dostávala kvůli plodové vodě.co chvíli někdo přišel,hrábnul dovnitř na kolik jsem otevřená-to mě bolelo snad nejvíc a pokud to doprovodila asistentka slovy:no co řvete!,tak to na mě-jinak jedince od rány působilo jako studená sprcha.Nezmohla jsem se na odpor,jen slzy jako hrachy.
Až večer před šestou mě zachránila změna stráže.Mladý doktor,který přišel o něco dříve než měl,zmíněnou asistentku doslova vyhodil ze sálu a s doktorkou,která končila měl velmi ostrou výměnu názorů-zaslechla jsem něco o císaři.Sám mi pak řekl,že už by k tomu býval přistoupil,protože mu připadám velmi vyčerpaná a má obavu,abych měla sílu na samotný porod.
Konečně on zavolal partnerovi,aby přišel-tamta směna byla proti-že prý ještě nerodím.Já jsem se domnívala,že právě v tuto nejhorší dobu by měl být se mnou-nechápala jsem to.Vedle rodila vietnamka a byla velmi hlučná-to byla opera!Pan doktor si ke mně chodil odpočinout-jak sám říkal.
A když přišlo na věc-byl to fofr-max 10 min.
Myslela jsem,že už to mám odbyto.jenže-kluka mi jen ukázali a směla jsem si ho jen pohladit.Ze prý je unavený a musí pryč,že později-tak jsem tam ty dvě hodky prořvala.v jednu ráno na šestinedělí-nevěděla jsem o něm nic,byla jsem jak šílená,přinesli ho a zase odnesli až v pět ráno.Nikdo mi nevysvětlil proč-furt jen,že je unavený a je to pro něj lepší.Až za dva dny jsem ho měla u sebe-jsou horší věci já vím,ale nejhorší bylo to informační embargo-v tom hormonálním otřesu si myslíte kdovíco!Doktoři v pohodě-ale ty sestry-to je peklo-říkala jsem si,že raději mají jít k telatům než na šestinedělí.
No-tady v Praze budu mít na výběr.Snad to bude lepší.