Díky za tuhle diskuzi, je pro mě poučující. Mám syna také v první třídě (6 let), učí se slabikovou metodou (ani nevím, jaké metody jsou, až tady se s tím seznamuji).
Problémy má syn podobné, rostla jsem, když jsem při procvičování doma zjistila, že písmeno na konci slova občas vůbec nerozpozná. A teď se mi krásně rozsvítilo to je přesně ono, když slovo končilo na samohlásku, např. LA, tak slyšel L, nebo LA dohromady Snažila jsem se ho nestresovat, ale asi to na mě poznal Také jsem ho trochu drtila, další a další slovo, ke konci už se trochu chytal, ale sem tam už řekl i písmeno, které ve slově VŮBEC nebylo...
- chodí na logopedii, hodně hodně hlásek se musel učit, začínali jsme s L (ještě jsme ani nezačali s R...)
- grafomotorika - to bylo učení ve školce, tušku držel ještě nedávno špatně, doma si nekreslil, až ve školce z donucení, stříhání? sci-fi
- mluvení nic moc, básničky a písničky také až ve školce, doma odmítal
- chodit začal v 16 měsících
- kotoul začal až teď jakžtakž dělat, ale hodně nakřivo a neumí se pořádně schoulit
- chytrý mi připadá dost
- logopedka říká, že vše souvisí, měl i cvičit jako mimino vojtovku (nemá prý pořádně "uzrálé" nervové spojení, proto při cvičení logopedie i masíruji různá místa kolem úst)