Já se zde asi nejvíc ztotožňuji s Lízou. Do určité míry jsou pro mne základní informace podstatné, tj. kam dítě jde, kdy se vrátí, u přespání bych se pak s dítětem bavila, jak to zhruba probíhalo, nenechala bych dítě přespat někde, kde rodinu zcela neznám. Ale já se bavím o šestiletém synovi, jedenáctiletého má v péči jeho otec, tam už je kluk přece jenom starší, takže bych to řešila zase o něco méně.