Řešila jsem u všech mých dětí v uplynulých cca 4 letech. Nejhorší byl u synka, s tím jsem skončila na 4 dny v nemocnici s podezřením na epilepsii. Tu nakonec vyloučili, závěr byl (posléze u všech dětí) akutní tiková porucha, s velkou pravděpodobností reakce na rodinnou situaci (rozpad rodiny).
Tik se jako první objevil u synka v jeho 4 letech, do cca půl roku vymizel, medikace nebyla žádná, protože se projevy umírňovaly - ze začátku to bylo výrazné mrkání s protočením oční bulvy a k tomu pohyb hlavou (hlavička mu, broučkovi, úplně lítala ), nebyl ani 2 minuty v klidu, bez tiku. Ale už v nemocnici se to velmi lepšilo, dr. nám říkala, že medikaci by nasadila v případě, že by tik neustupoval nebo se v tak razantní podobě vracel. Naštěstí se tak nestalo, tik se objevoval jen v době, kdy se syn cítil být pod nějakým tlakem, projevy už ale nikdy nebyly tak hrozné. Teď je už de facto úplně bez tiku, občas (zřídka) důrazněji mrkne.
Potom se tik objevil u starší dcery (cca půl roku po synovi), nebyl tak razantní ale o to déle trvalo, než to ustoupilo. Také byla bez medikace. Stejně jako syn, i ona občas dodnes výrazněji mrkne, ale nic závažného, většinou si toho člověk ani nevšimne.
Poslední to schytala mladší dcera a té to trvá asi 2 roky, střídavě to ustupuje a zase se vrací, tik je dost velký - opět důrazné mrkání až se stažením obličeje a zavrtěním hlavou . Taky byla na vyšetření jako synek (tj. včetně EEG), bez nálezu, závěr stejný jako u syna. Neuroložka nechtěla dávat žádné dryjáky, poradila zkusit Pyridoxin, že by mohl pomoct uvolnit svaly. Řekla bych, že to docela funguje. Nebere ho pravidelně, jen při obtížích. Poslední cca rok je to co do intenzity projevu tak na střídačku, někdy má dcerka pár dní horších, ale většinou je to vcelku OK, tik sice bývá, ale mírný a neobtěžuje ji...

Pokud nemáte žádný nález, tak zkuste ten Pyridoxin. Jinak asi halt čekat a dítě nějak zbytečně neznervózňovat, nestresovat (což třeba u mojí dcerky jde těžko, je od miminka docela nervák ). Držím palce!