"Husák výjimka"

ale ne, Husák se akorát chytil správného vesla, byl to vzdělaný člověk a nemohl tedy věřit myšlenkám komunismu, byl to ale výřečný darebák, takže se chytil šance a vrátil si, co mu soudruzi, tedy jeho soudruzi, sebrali. S Brežněvem se sice objímal, ale současně ho v duchu posílal ke všem šípkům, zejména když mu Leonid zakázal chlastat.
Podstatta, princip komunismus, spočívá na tom, že odporuje lidské přirozenosti a tu pak nechává uplatnit v prostředí, které to neumožňuje - tedy to musí podmínit nějakým křivýáctvím, a to jak vůči té prašivé komunistické straně, tak vůči lidem, kterým ta strana vládne. Neltze vyniknout uměním, znalostmi, výkony, neboť to není nijak hodnoceno (tedy vyjma pitomých fotek před rudou zástavou a desek cti a podnikových vitrín zlepšovatelů) a lidi se dostávají do posic skrze korupci (říkalo se potichu, že komunismus nastane až všichn všude budou mít nějaké známé). Jen tam, kde těm paskřivcům teklo do bot, nechávali pracovat ty skutečně schopné. V padesátých letech třídní boj měl své padlé, mezi nimi Slánského i BHorákovou. Dvě naprosto odlišné osoby, úplně jiní lidé, ženská nebezpečná myšlenkami, zanícenec nebezpečný soudruhům nejvyšší etáže. A kolem zblázýněný národ, který podporoval boj proti nepřítekllům režimu a volal po vypořádání se zrádci. Strašlivá doba. Temno veškeré.