Asi tak - vánočku a kakao bych nedala. Cokoliv mléčného po ránu bych nedala (ani jogurt), kakao nebo mléko nesnesu vůbec nikdy. Colu bych teda nevyžadovala, poprosila bych asi o čaj. Pokud ty si netroufneš říct o něco jiného, než se ti nabízí, je to pro tebe poněkud omezující. Já jsem se naučila slušně požádat, případně vysvětlit, že to či ono mi nedělá dobře. Pokud jde o pouhé "nemám ráda", tak to se zpravidla přemůžu, v nejbližší rodině to ale hlásím předem a dodávám, že mi nemají chystat nic extra. Obvykle požádám o tu nejjednodušší náhradu, nebo třeba přílohu bez masa... Pokud jde o Vánočku, tak bych ji asi snědla, ale bez nadšení.
Procházka má být radost, pokud se někomu nechce, tak by nucenej být asi neměl, je to přece jeho problém, ne?
Cukroví bych naopak nevydala s poznámkou, že u nás se před večeří nedává. Pokud by někdo chtěl jiný oběd, než je nabízen, byl by odkázán na rohlíky, nebo kousek chleba. Ale pokud nechce držet půst, ej to opět jeho věc, jenom nemá obtěžovat okolí tím, že mu bude vychystávat.
Hluk u večeře by mi vadil, ale ne každé dítě lze ukočírovat. Dcerka mi ve dvou letech jedla jak princezna, syn ve třech u stolu nevydržel a právě při slavnostních chvílích byl vždycky cirkus. A mohla jsem ho cepovat, jak jsem chtěla, nedával to. V pěti už jedl kultivovaně a vzorně.