Eržiko,
les-kytara-oheň, to by bavilo mě. A můj muž, ač ve dvaceti byl schopný taky spát kdekoliv, jako dítě provandroval s oddílem mnohem víc než já, tak v 25 už byl na to všechno pohodlný, najednou ho to nebralo....
Děti by se nechaly ukecat, kdyby měly do toho prostředí parťáky...
Ale já ať kouknu, kam kouknu, tak kolem sebe nemám nikoho, kdo by do něčeho podobného šel...nehledě teda na to, že na jeden stan je nás trochu moc (ten stan je těžký na to, abych ho tahala), na bivak už jsme zase asi moc pohodlní (strašně ráda na zemi spím, ale čím dál hůř se mi daří zvedat )...líbila by se mi chatka někde v lese...
Ale jen já a děti, to je prostě málo (to jsme pořád a je pak tak nějak výhodnější být doma v pohodlí)...a kde najít někoho s podobnými představami?
Mám problém najít parťáky i pro mnohem pohodlnější trávení času .