Žženo,
no u mě je to asi ze všeho nejvíc o tom, kdo a za jakých okolností...když se sejdu s kamarádkou u kafe, tak i když se sama zeptám, jak se měla na dovolené, tak mi je stejně nakonec líto, že já jsem nebyla, Když mi navíc řekne, že projezdili tři týdny, je mi to líto ještě víc, protože vím, že já se nezmůžu na víc než týden (muž víc nedá, já to nedám sama - není to pak pro mě dovolená, a nikoho jiného, s kým někam jet, stále postrádám), a když je to ještě navíc destinace, která mě osobně láká....no prostě závidím....moc bych chtěla taky, moct přidat ze svého alespoň něco z toho.....
Ale zase se neseptat, když vím, že byla, mi taky přijde hloupé .
To, cos popsala, u mě není vyprávění o dovolená, spíš zdvořilostní či přátelská konverzace o nevýznamných věcech...