Už toho mám dost - bojujeme s matikářem, který ignoruje to, že existují nějaká dys... Také to vskutku není taktik co se týče motivace dětí. Dneska se syn rozhodl, že se vykašle na to, aby se vůbec namáhal a nenapsal do písemky nic. Přišel s pětkou a s poznámkou. Obojí bych chápala... nebýt jistého dlouhodobého vývoje. Třídní mi napsala email, ať se s panem učitelem matematiky spojím. Email nemá, takže jsem napsala dopis (syn ho číst samozřejmě nebude).

zde je můj dopis. prosím, berte v úvahu mou dlouhodobou frustraci.


V Praze, dne 20. března 2014
Vážený pane učiteli XY,

děkuji Vám za upozornění na chování mého syna v hodině matematiky. Chápu, že jej nepovažujete za uspokojivé, a věřte, že ani já s ním nejsem spokojena.

E. mi ukázal své poslední tři testy z matematiky.
Na prvním testu z 14.3. je 24 příkladů, z nich má 10 špatně, dostal za 5.
Na druhém testu z 18.3. je 24 příkladů, z nich má 5 špatně, dostal za 5.
Na třetím testu z 19.3. je 24 příkladů, z nich nevypočítal nic, tedy má špatně 24 příkladů, dostal za 5.

Po rozhovoru s E. jsem došla k závěru, že si to ze svého hlediska spočítal dobře – jelikož podle jeho vlastních slov je mu jasné, že by zase nějaké chyby udělal, tak se rozhodl ušetřit si námahu. Domnívá se, že je úplně jedno, jestli dostane pětku za to, že se snaží, nebo za to, že nenapíše nic.

Samozřejmě si nemyslím, že je jeho přístup k věci správný, a s tímto svým postojem jsem ho seznámila. Na druhou stranu skutečně nevím, jak mu vysvětlit situaci, kdy má v testu pět chyb a dostane pětku stejně, jako spolužák, který nemá správně vůbec nic. Pokud máte nějaký vhodný způsob, jak mu tento početní princip vysvětlit, prosím, učiňte tak.

Co se týče úrovně písma mého syna, nerozumím Vašemu komentáři, že se neumí kloudně podepsat. Je pravda, že E. píše kapitálkami, což je ovšem dané jeho dysgrafií, o které jste informován. Stejně tak jste byl seznámen s jeho IVP, který jste podepsal, a víte proto také, že má mít na písemky delší časový limit. Mimochodem, Váš podpis, pokud bych neznala vaše jméno, není k přečtení, kdežto synův kupodivu ano.
Pokud byste se chtěl blíže seznámit s problémy, se kterými se dysgrafici potýkají, a s příslušnými vhodnými pedagogickými přístupy, paní doktorka Bernardová vám jistě ráda doporučí odbornou literaturu.

E. se nadále budu, co se doučování matematiky týče, věnovat, protože rozvíjení logického myšlení považuji za jeden ze základů vzdělání. Věřím, že společnými silami se nám E. podaří motivovat, aby svůj potenciál dostatečně využíval.

S pozdravem,

XZY