Dokud jsme bydleli ve městě, kde jsem měla všechny obchody, lékaře a služby v docházkové vzdálenosti, neřídila jsem a netoužila jsem po tom. Do práce pěšky, dělala jsem ve školce a tam řidičák opravdu nebyl nutností.
Nyní bydlíme na vesnici a už řídím. Manžel sice jezdí na většinu nákupů, ale leckdy přesně nevím, co chci koupit-tak pak musím já. Navíc děti zůstaly ve školách ve městě, tak pro ně jezdím. Neříkám, že tady je to nutnost, ale rozhodně je to s autem lepší. Připadla bych si tu odstrčená, uzavřená. No a až budu hledat práci po MD, můžu se poohlédnout i kousek dál, než jen za rohem, kam dojdu.