Fisperando, presne. Je to jako nejaka silena sci-fi hra. Na jednu stranu mi imponuje, na druhou nici.

Jednou dostanes odmenu, podruhe trest.

A k tomu vsemu je mi ho svym zpusobem lito. Jako by obcas ukazal, ze je zranitelny..kdyz mu nevyjde nejaky obchod a lezi se zatatyma pestma na gauci, laduje do sebe jednu whiskey za druhou az je totalne odrovnanej (neni alkoholik, nedej se to casto), jako kdyby proste neumel vypmout a jedinej zpusob jak prezit je se odrovnat. Mam strasnou chut ho obejmout a utesit, jenze to proste nejde, jakokykoli projev soucitu ho nastve (i kdyz je nemocnej). Nebo se jde potapet, (je potapec), pokud mozno v noci a sam a kdyz je pod nulou. Proste jako kdyby vubec nic necitil a jedinej zpusob, jak neco citit je mit aspon strach. Nekdy ho obejmu a najednou ma oci plny slz.

Ja nevim, jestli muze prehravat az takhle.