Myslím, že podle toho co jsi o svém muži napsala, se vlivu na tebe a tvůj život jen tak nevzdá. A dvouleté dítě snadno přesvědčí ze chce tatínka vidět i zítra a pozítří taky a po pozítří taky. Při troše trpělivosti té snadno dostane do stadia kdy budeš absolutním otrokem jeho ochoty vidět ditko a věnovat se mu. A když se ti to nebude líbit (což je tak nějak logické) a budeš tomu chtít nastavit nějaká pravidla abys mohla plánovat aspoň tři dny dopředu, tak budeš ta zlá, on chudák který by se moc chtěl být s dítětem ale nesmí a ditko ti bude brečet že chce tatínka.

Vzhledem k tomu jak málo se umíš vůči ňemu vymezit a nastavit mu hranice, bych bez jasně stanovených pravidel nezůstávala.

Jasně, to že si stanovíte pravidla a termíny neznamená že si ho fakt bude brát, ale když bude mít "svůj čas" a nevyužije ho, těžko to bude moci házet na tebe.