Alenko, tak to mne ji teda lito neni vubec. Mit postizene dite neni lehke, ale jak k tomu to dite prijde, kdyz by melo mit stabilni domaci zazemi a maminka se mu jde hledat a jeho necha s tatou, ktery sice dela urcite maximum, ale to dite samozrejme vi, ze neco neni v poradku. Kde ma to dite vzit tu jistotu? Pokud se clovek stane rodicem, tak uz proste nikdy neni jen sam za sebe a mel by jako rodic fungovat predevsim - hledat se muze za behu, ale ne tim, ze opusti dite, ktere ho potrebuje. Tady je to o to horsi, ze to prave dela ta mama, co ho porodila, vetsinou to udelaji chlapi, ze to neustoji.
Mam hodne postizeneho bratra, vim, ze to rodice nemeli lehke ani jeden a i v drevnich dobach spolupracovali s psychology abyses tim dokazali srovnat, ale ocenuju, ze i kdyz jine problemy meli, tak v tomhle se dokazali spojit.