Grainne,
"Mám pocit, že tak trochu nevíme, co chceme a hledáme zkratkovitá řešení - bez možnosti návratu a nápravy a to nikdy není dobře. Zahazujeme tím právě to, co nás povyšuje do vyšších sfér lidskosti - soucit, pomoc, sdílení těžkých chvil, jenomže to se jako lidé zredukujeme na přijímání - potravy, spánku a zábavy, ale dávat je stejně důležité. Potřebujeme přijímat, ale abychom mohli a měli co, musíme i dávat a vydávat ze sebe."



S dovolením bych , zcela anonymně ráda poskytla kolegyni ze Sociálního lékařství a psychologie jako názor hodný diskuze se studenty.