Ráda bych znala váš názor na tuto situaci. Vedu družinku světlušek/ osm holek a pět kluků/ letos pojede na tábor celé středisko dohromady. Kluci nám prostě do podsad po dvou nevyjdou a dát sedmileté vlče k třináctiletému pubertákovi? Takže jeden z kluků musí být ve stanu sám a tady je kámen úrazu, dva jsou sourozenci, dva staré páky a jeden nováček, kterému je čerstvě sedm a chodí od ledna, takže logicky se nabízí, že by měl být sám někdo z těch starších/ budou spolu celý den, stan budou mít hned vedle, takže žádný problém a kluci by to i vzali, když jsem jim vysvětlila, že není skautské odstrčit nováčka, malého kluka a jim by se to také nelíbilo, jenže to asi neklapne. Proč? Protože se jeden z vedoucích střediska, který mimochodem chodí na akce jen občas, ale snaží se do všeho mluvit, a na táboře prý bude o všem rozhodovat a moc jsme si nesedli, vyjádřil, že to je zastrašování, zbytečná buzerace bránit dětem být spolu ve stanu, jinak za normálních okolností by ti dva nejstarší byli spolu, tak jako léta před tím, nejsem proti kamarádství, ale už vidím nebohého Jiříčka, jak je prostě sám a po táboře z oddílu odejde, protože kamarády tady mít nebude. Já vím, že rozhodnutí ostatních vedoucích nezměním, ale strašně ráda bych znala váš názor. Tu situaci jsme už tady několikrát měli a pokaždé to skončilo špatně, předčasný odjezd domů, odchod z oddílu hned po táboře atd.