Včera jsem se názorově střetla se svojí kolegyní a tak bych chtěla znát i "obecnější" názor na věc....
Jde o to, že mám dva syny, kteří teď končí povinnou školní docházku. Jsem na ně sama, výživné dostanu občas (exekučně) - naposledy ne, počítat se s ním nedá. Finančně na tom tedy nejsme nejlépe. Vybavení chlapců do prvních ročníků dalšího studia budu stát hodně, stále spekuluji, kde na to vezmu..... No a včera mi kolegyně řekla, že přece kluci musí jít v létě na brigádu, aby si na to vydělali... Já s ní nesouhlasím.... Chlapci na brigádu chtějí (a vypadá, že i půjdou), ale nikdy v životě bych po nich nechtěla, aby si z toho kupovali vybavení do prvního ročníku učiliště. Vnímám to,že to budou jejich peníze, za které když si koupí např. něco hezkého na sebe, nebo za to půjdou do kina, tak mi tím stejně pomůžou, protože jim na ty věci nebudu muset dávat já. Ale cítím morální povinnost, postarat se o náklady na jejich vzdělání. Jak říkávám - oni se nerozhodli narodit, to bylo moje rozhodnutí, přivést je na svět a tak mám povinnost se o ně v základní věcech (což vyučení se nepochybně je) postarat...
Jak to vidíte vy?