O pití jsem se starala vždy jen tehdy, když mi to připomínala moje mamka, tedy babička. Ta připomíná pití pořád. Děti pily odjakživa hodně. Maximálně jsem se zeptala, jestli chce. Nebo řekla ať se napije, když se mi zase za chvíli nechtělo něco chystat. Díkybohu už to zvládnou . Nevím, jestli dítě, které tak moc nepije, to pití nepotřebuje. Jestli se spíš všichni nepřepíjíme. Máš starost s chystáním a vidíš, že stejně nic nevypije. Asi pije něco jiného, když ještě žije . Prostě mu to stačí.