Dobrý den,

co se děje v hlavičce 4-5 letých dětí?? Dcera byla vždycky oproti synovi (nyní 8 let) ta odvážnější. Já jsem se vrátila do práce na 2-3 dny v jejím jednom roce, dcera byla v tuto dobu u babičky, ráno si občas pobrečela, ale jinak to zvládala v pohodě. Začala brzo mluvit, byla společenská, usměvavá, všem se líbila kvůli krásným hnědým očím. Ve třech letech nastouila do školky, bez problémů, bydlíme na vesnici, děti znala z hřiště a různých akcí.
Teď jí je 4,5 roku a doma se chová jako mimino. Mluví stylem "mami podá", "Terezka chce". Takto se chová ale jen doma, nevím jak u babičky, zatím jsem nepátrala .
Minulý týden byla na prázdninách u mých rodičů, loni zvládla líp jak brácha, letos brečela a brečela, každý den se v telefonu ptala, kdy už si pro ni přijedu.
Tento týden je na tanečním příměstském táboře. Včera pohodička, těšila se, zná tam čtyři holčičky, jsou sice starší a tím pádem v jiné skupině, ale při volné zábavě můžou být spolu. Dnes opět brečení, nemohla jsem ji od sebe odtrhnout.
V naší rodině se nic podstatného nestalo, proč by se měla takto chovat. Pochopím to brečení, když se se mnou loučí, teď určitě tancuje a je spokojená. Ale ta mluva, proč se z chytré a upovídané holčičky převtěluje do mimina? Snaží se děti v tomto věku upoutat pozornost rodičů? Nebo je jen rozmazlená?? Přejde to časem nebo to máme nějak řešit?
Díky za rady.