U nás nandavá ten, kdo uvařil. Takže já dávám jídlo muži a synovi. Muž to má samozřejmě obráceně. V mnoha případech si každý dává jídlo na talíř sám. Začínáme jíst současně.

Nikdy jsem se neptala, jak je to v jiných rodinách. Teď ale žasnu, jak tu může nějaká žena napsat, že nejí s rodinou, že si dává jídlo, až když ostatní dojí. Proboha proč? Proč je nutné během jídla obskakovat rodinu a nepřisednout si? Vážně se někdo dobrovolně pasuje do role číšníka a čeká, až na něho dojde řada?

Ještě neuvěřitelnější mi přijde, že někdo nandá návštěvě, rodině a sám jí někde v koutku. Nejen, že to odporuje etiketě, ale nechápu, proč se někdo izoluje od společnosti. To mu opravdu rodina a návštěva tak vadí, že nechce s nimi jíst? Nebo se cítí tolik méněcenný?

A co je obzvlášť podivné, je to, že tu někdo píše, že dodržuje etiketu a proto nandavá mužům jako prvním. Proboha, odkdy má muž přednost před ženou?