Já si rozhodně jako otrokyně nepřipadám, když vařím, peru, žehlím, atd. Manžel sice neví, co je to předpírka a proč se některé prádlo pere na 40 a jiné na 60, zato tu pračku umí opravit, zapojit, v podstatě sám postavil barák od základů, rozvedl elektřinu, vodu i plyn, umí vymalovat, vyštukovat, atd.
Zrovna tak mě by nenapadlo nutit zase syna do praní a žehlení, protože tohle dělá dcera, která zase neumí opravit motorku, nebo pojistky.
A proto jsem pouze napsala, že by Markéta mohla syna víc zasvětit do ženských prací v domácnosti, když si chce hrát na holku, protože předpokládám, že to asi zřejmě tolik nedělá. Ale rozhodně to neznamenalo, že bych ho tímhle způsobem chtěla léčit.
A těm, co zde neustále píší, že by to měla řešit s odborníky, bych doporučovala, ať si přečtou celou diskuzi, jelikož hned v prvním příspěvku zakladatelka píše, že se synem byla u psycholožky.