Jak v čem. čím jsem starší, tím víc vidím, že jen málo věcí stojí za konfrontaci. Ať už slušnou formou nebo s trochou teatrálnosti. Zaměstnavatel, když není po jeho, tak už o člověka zpravidla nemá zájem, nebo to pak vztahově drhne (a hledají se na zaměstnanci mouchy, a je přísněji posuzován). To stejné partner. V určitých věcech si prostě nezvykne zohledňovat potřeby a práva, která mám já, a když se domáhám, tak jen zvyšuju nepohodu, i když jsem v právu (typicky aslepoň minimální jeho podíl na domácích pracech). Domáhat se práv má význam, když na druhé straně stojí někdo, kdo práva respektuje, nebo když nezáleží moc na vztahu k tomu, vůči komu se člověk domáhá.