Monty,

ale ta spokojenost jim přeci nespadne z nebe, musí se na tom nějak domluvit, ne?

A když vím, že některý činnosti jsou tomu druhýmu spíš nepříjemný, ale chci ho u nich mít, tak mi přijde naprosto přirozený nabídnout mu nějakou kompenzaci "když budeš ochoten se mnou absolvovat něco, o čem vím, že to tak úplně nemusíš, tak mě to potěší a byla bych ráda, aby sis i ty přišel na své."

Přeci to je NÁVRH, jak strávit den tak, aby si přišli na své oba. Co na tom vidíš špatného? Přeci ten druhý může klidně říct "ani na cukrárnu mě dneska neutáhneš, mám toho dost a potřebuju se vyspat" nebo tak něco.