..potažmo ve vnímání teploty...
Zajímal by mne Vás názor na tuto situaci.
Janě je 60 a Vaškovi 52, seznámili se asi před pěti lety a jsou to něco víc než přátelé, kteří se sem tam rádi vidí. Nicméně Vašek je samorost bez rodiny, tvz. starý mládenec a má své vrtochy, Jana má oproti tomu děti, vnoučata a je víc než aktivní.
Vašek vlstní dům ve kterém podniká , ale Janu do něj nikdy nezve, Jana má garsonku a scházejí se tam.
Jana žije z důchodu, věnuje se zdravému životnímu stylu, cestuje, sportuje a co je hlavní - doma málo topí, přes léto vůbec, v zimě tak na 21, raději se přioblékne, a v noci netopí vůbec, je spíš horkokrevná a také "kouká na korunu" nikdo jí nic nedá takříkajíc zadarmo.
Vašek je "teplomilný", doma si topí na těch 25 a věří že na všechno jsou prášky.
Kolo má, ale vyjede tak jednou ročně, když ho Jana dokope.
Oba se scházejí jen u Jany a jen když se Vašek ozve a Jana má čas, dříve to bylo častěji, teď návštěvy řídnou, protože kdykoliv se u ní sejdou, den dva na to Vašek volá že je "zase" nachlazený a těžko to asi snáší..a dává Janě najevo že je to opět tím že "tam má zimu". Jana je dotčená a asi i trochu zklamaná, vždy se ho po těchto zkušenostech ptá zda mu není zima, ale na pětadvacet fakt nikdy netopí. Nutno podotknout, že i když se znají poměrně dlouho, díky povahám a možná i výchově si nejsou nijak duševně blízcí aby si dokázali své pocity náležitě vyjevit, tady je na vině asi Vašek, není to nijak empatický a společenský tvor, nicméně Jana má asi pocit, že už na "víc" mít nebude...
Jak by jste reagovali být Janou a co by jste Vaškovi řekli, je sobec Jana nebo Vašek...??

Děkuji za názory