Jasně, že zdvořilost může být formou manipulace. Není ostrá hranice, ale určitě existuje na jedné straně zdvořilost, která vychází z poznání toho druhého a tedy úcty k němu, nebo z obecnějšího principu (např. úcty ke starším). A na druhé straně zdvořilost použitá ve chvíli, kdy chceme na druhého působit v zájmu nějakýho osobního cíle.

Ale manipulace prostě k lidskýmu chování patří, psi na sebe vrčí, lidi se usmívají, obojí je snaha dostat druhého do polohy, ve které ho chceme mít. S manipulací je to jako s cholesterolem, příliš ho škodí a některé formy jsou škodlivější než jiné, ale žít se bez něj nedá.

Třeba úřednice na poště asi taky používá zdvořilost i vůči spoustě lidí, kterých si od pohledu neváží, nebo je má za mladé spratky, ale zdvořilost otupuje konflikt nebo zamezuje, aby se příliš rozvinul v osobní rovině. A dělá to pro svůj klid, ušetření nervů a aby ji dotyčný zbytečně nezdržoval.