Ananto - někomu připadá divné, když si ještě ve třech letech dítě cucne před spaním, někomu připadá divné nekojit vůbec, někomu připadá divné kojit, někdo si potřebuje sám před sebou obhájit, proč nekojil, někdo tvrdí o matce, která ještě ve třech letech kojí, že je debilní...
Každý to máme jinak.
Od toho existují doporučení a výzkumy a koneckonců i mateřský cit a intuice.

Kluka jsem pracně rozkojila, odstavil se po roce - jsem na to hrdá, protože děti jako on kojeny téměř nikdy nejsou, kvůli hypotonii.
Holka se mi odstavila v 8 měsících, a protože viděla, že s tím nesouhlasím, dala mi ještě měsíc zvykačku.
Sestřina dcera to udělala podobně, zatímco mladší dítě, syn, cucal do 3,5 let, než to vyšumělo.
Ale ani jedno z našich dětí by neneslo dobře násilné odtržení od zdroje.

Totéž třeba s nočníkem - myslím názorové různice.
Já považuju za magory ty, kdo to posazují na nočník, jen co se to udrží v sedu, ale ať se staví na hlavu.
Na západě to nikdo neřeší - přebaluje se i ve školkách, zvl. v zemích, kde se děti cpou do školek od kojeneckého věku.

Dudlík - proč bych, sakra, měla brát dítěti dudlík, když s ním k maturitě nepůjde a v jiných zemích to taky nikdo neřeší.

Atd. atd.

Názory jsou různé, a abychom se dostaly zpět k problému - ani Ty, ani Monty, ani já a nikdo z této diskuse prostě NEVÍ, jak to v té rodině je.
Neví to ani ten soudce.
Pediatr může jen opsat to, co vygooglí.

Nikdo nemůže té matce přikázat, aby odervala dítě od prsu, když je na to doposud zvyklé a usíná s ní a bez přípravy ho přehodit 300km od mámy pryč.
Pokud to někdo udělá, je to prasáctví a šlendrián - a to i v případě, že je to jen výmluva, aby nemusela dítě tátovi dávat (já bych ho taky v tomto věku tak daleko a tak kách nedala).
Nevíme totiž ani to, co je ten otec zač.
Jak jsem psala - může to být mstivá káča, ale tatík může být taky divný...