Svým rodičům a rodičům partnera kupuju tak, jak jsou (jsme) zvyklí. Spravedlivě je to mezi námi a jimi, neřeším už spravedlivost mezi těmi, co obdarováváme.

Svým dětem dávám výrazně víc než synovcům a neteřím, tam jen po jednom/dvou dárcích (dle domluvy s jejich rodiči), dospělí mezi sebou si nedáváme nic (sourozenci z obou stran).

Jsme už dospělé děti svých rodičů a jsem rodičům vděčná, že dávají dárky všem svým dětem +- stejné a neohlíží se na to, kdo vydělává víc a kdo míň. (pro toho víc vydělávajícího je to mírně frustrující žít s tím, že ten "nemehlovitější" je dotován rodiči, aby se jeho životní úrověň přiblížila tomu, co on zvládá sám).

Moji rodiče mají jedno nevlastní vnouče a snaží se ho obdarovat na vánoce a narozeniny podobně jako ostatní vlastní vnoučata. Ve vnoučatech by se rozdíl dělat neměl, stejně jako v dětech.