Zarazilo mě, jak mají někteří názor, že místo by měl každý nabízet sám od sebe, aniž by si někdo požádal. A teď - co mě vlastně štve... Jsem po dvaceti těžkých operací mozku a srdce, mám dost těžké závratě, srůsty po celém těle a hodně často mi úplně povolí svaly na rukách. Dále jsem i po dalších peracích na krku, břicha atd...a mám hodně špatnou srážlivost krve, několikrát jsem po pádu krvácela do mozku... V MHD se nemám šanci udržet ve stoje, ale je mi 20+ (vypadám asi na 15) a postižení na mně vidět není. Jsem držitelkou průkazu osoby se zdravotním postižením, už jsem natolik vycvičená, že jej mám v MHD vždy v ruce, abych nemusela lidem okolo sebe vysvětlovat, že bych je ráda pustila sednout, ale opravdu nemůžu. Kdo mě požádá o místo, tomu to můžu vysvětlit. Ale je mi neskutečně nepříjemné, když nade mnou stojí několik důchodců/těhotných a jiní, kteří mají rovněž nárok na místo a místo toho, aby slušně požádali budou radši vést pohoršené řeči typu, jaká je ta dnešní mládež nevychovaná a nepustí je sednout. Kdyby slušně požádali, mohla bych jim to s omluvou vysvětlit, ale takhle to dost dobře nejde.... A nebo mám preventivně všem okolo vypravovat podrobnosti o mém zdravotním stavu???

Když není volné místo, také slušně někoho požádám a nemáchám mu pouze průkazkou před očima... Ono opravdu není příjemné, když vás okolí považuje za nevychovance... Když jsem ještě mohla, vždy jsem pouštěla, ale je to se mnou čím dál horší. Zdraví se zhoršuje, bohužel