Když mě Vinnetou v raný době nezaujal - psáno v první osobě a hrozně vychloubačně, nedokázal jsem se ztotožnit. Lovci mamutů mě taky nesedli, moje srdcovka, opakovaně ohmatávaná a čtená, byl Štorchův Hrdina Nik, ale to je na šestiletou holku docela drasťák.

Když tak přemýšlím o dobrodružnejch kodovkách (KOD - Knihy odvahy a dobrodružství), moje první přečtená kniha byli Plavčíci kapitána Bontekoa od Johana Fabriciuse, skvělá, dva díly, dobrodružství čtyř kluků, věrnejch kamarádů, přečteno dvakrát za sebou, ale je to dlouhý a víc pro kluky...