od prvního dítěte jsem se vzdálila na večeři s manželem ve 3 týdnech, dítě nekojeno, s mojí matkou, my byli o 2 ulice vedle, kdyby se cokoli dělo, jsem doma za 3 minuty.. ale od té doby kromě nákupu nikam, až v 18m do porodnice (to bylo i poprvé přes noc a na tak dlouho)
od druhého to bylo za zabávou až po téměř roce, nicméně do práce jsem šla v 7m... pak jak rostli jsme buď my šli za zábavou a babička k nám nebo děti k ní.. to bylo od cca 2 let mladšího..
od nejmladší jsem šla ve 3 týdnech na vánoční večírek, manžel byl doma, dítě opět nekojeno, kdyby cokoli, byla bych doma do 10 minut..

v mojí matce jsem měla plnou důvěru, tchýni svěřuji děti velmi nerada, nicméně je to potřeba... manžel mne zastoupí, tudíž tam strach odpadá.