Dokud je třeba, poslouchám tělo, rozhodně nepřecházím a nesnažím se o žádné hrdinství, v dlouhodobém měřítku se to nevyplácí, zdraví mám jen jedno. Délka bývá různá podle choroby, někdy stačí den, jindy 3, s ATB ležím pomalu celou dobu, co je beru, nesnáším je dobře, jsem po nich úplně grogy. S mononukleozou jsem ležele od rána do večera asi 6 týdnů, další měsíc pololežela. Po nemoci jedu v šetřícím se režimu. Ale bývám nemocná hodně málo.