On sám je ok. Myslela jsem si, že to, že se z našeho bádavého samotářského chlapečka stal ADHD jedinec hodim na ty katecholaminy, ale zjevně to jen důsledek toho, že 13-16 hodin denně visí na infuzích. Tak je pak jak utrženej a na rhb jim obrací barák vzhůru nohama. Dneska jsem ho sundavala dolů z ribstolí....

Ale já mám nějakou krizi. Blíží se další operace, která mu výrazně usnadní život, ale mě to děsí. Vidim ho tam furt na tom ARO, jak byl po poslední operaci, kde bude zase samá sonda, kanyla a hadička a jsem z toho nějaká připos.aná. Vidim jen možný komplikace, třeba zrovna tu sepsi. Asi jak jsme už doma a mám čas přemýšlet, tak mi to leze na bednu.