Nu, já sice tresty nepoužívám včetně trestů slohem, ale to je hlavně proto, že když nemusím, s osmáky a deváťáky nedělám, kdyby jo, umím si představit, že bych trest úvahou okrajově použila.
A to ne proto, abych zjistila, proč to delikvent udělal, protože to vím. Ale proto, aby o tom popřemýšlel on. Protože ty důvody, které jsi napsala ty, jsou jen část spektra, které za tím bývá. Udělala bych to u dítěte, které je chytré a celkově OK, akorát začíná vlčit. Jinde to je opět beze smyslu. Pokud takové dítě práci napíše, ty ji musíš opravit a s ním prodiskutovat, což může být dobrá příležitost mu v soukromí přiblížit, proč je házení flašek a i jinaké prudění spolubližních trapné.
Jinak tresty "opiš-přepiš" jsem si myslela, že se snad už nedávají nikde, já to z praxe neznám a tresty učením či prací jsou už úplná zhovadilost, vyloženě toxická a kazící charakter.
Problém je, že ve škole vesměs nejde uplatnit přirozený důsledek činu, zažila jsem aféru jak hrom, kdy kluk v jídelně vzal "blaf" a otočil tác dnem vzhůru, načež byl donucen spoušť uklidit, rodiče si stěžovali na hygieně a škola dostala pokutu.
Čili pak zbývají jen formální kázeňské tresty, které jsou taky nic moc, ale při rozumném zacházení -a hlavně třídnické práci- to minimální nástroj je.