Nemůžu si pomoct, ale logoped není dětský psycholog - předpokládám, že sexuálně atakované a zneužívané dítě vykazuje snad v jednání nějaké rysy, které by ukazovaly na to, že něco není v pořádku. Pokud paní logopedka usoudila pouze na základě sdělení dítěte, pak měla projevy dítěte v první řadě konzultovat s někým, kdo má zkušenost s tím, jak se projevuje zneužívané dítě, než spustila ten hon na rodiče dítěte. A úřednici OSPODU bych jako osobu v této oblasti erudovanou opravdu neviděla. Jinak se snadno stane, že naprosto běžné věci (pomoc při hygieně, spaní v rodičovské posteli) jsou interpretovány jako známka sexuální úchylnosti rodiče, přitom jde o praxi řady rodin a nic sexuálního v ní nemusí být obsaženo. Je úplně jedno, jestli otec byl či nebyl psychicky labilní, pro rodinu to byl naprosto devastační postup - od odebrání dětí (a jejich psychické újmy) přes nutnost zajistit dvoje bydlení, ohrožení dobré pověsti a možná zaměstnání, náklady na advokáta...ne každý má možnost tohle zvládnout jako něco nepříjemného, ale ne zcela ničícího existenční jistoty rodiny. Dost by mě zajímalo, jestli by postupovala logopedka stejně, kdyby paní evidentně vypadala jako typ, který by neměl finančně problém jí následně udělat ze života s pomocí médií a právníků peklo na zemi. Nejsem pro opomíjení rizika zneužití v rodině, ale je asi dobré zvážit, nakolik má logopedka z hlediska své odbornosti schopnost rozeznat běžné dětské vyprávění o činnostech běžných ve většině rodin od projevu zneužitého dítěte. Měla své podezření minimálně konzultovat s dětským psychologem, než nahlásila zneužívání dítěte, o němž neměla nejmenší důkaz.