jako fakt se v tom nevyznám, ale jak tak nahlížím do zákonů, tak prevence a podpůrná péče patří do kompetence logopeda, aniž by dotyčný musel být klinickým logopedem. a že dotyčná není klinický logoped, to Marta věděla.

podle metodického doporučení č 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství je logoped "absolvent magisterského vysokoškolského studia v oblasti pedagogických věd se zaměřením na speciální pedagogiku – logopedii ukončeného státní závěrečnou zkouškou z logopedie", tedy speciální pedagog podle § 18 zákona 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. tedy spadá pod ministerstvo školství. pak tedy ještě existují logopedičtí asistenti, kteří pracují pod metodickým vedením logopedů, neb mají nižší vzdělání, než oni.

oproti tomu klinický logoped spadá pod ministerstvo zdravotnictví, je definován v par. 23 zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařích: "Odborná a specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického logopeda se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie a absolvováním specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie v trvání 3 let; absolvováním specializačního vzdělávání získává logoped současně specializovanou způsobilost." tedy základ - speciální pedagogiku - mají stejný, ale pak pokračují v dalším vzdělávání, čemuž odpovídají vyšší kompetence a rozsah poskytované péče, než u logopedů.

ale tak nějak celkově existuje nevraživost mezi klinickými logopedy a logopedy, kdy těm klinickým se nelíbí, že ti nekličtí taky mohou poskytovat logopéči, ačkoli nedosahují jejich vzdělání.