Jelineková!!! Jo, to totiž, podle mě, je s ní tak, že skutečně je fuška to přečíst a dočíst. Je to odporný, syrový, otesaný až k jádru hnusu. Jelineková je jedna několika mála autorů (nejen literárních) u kterých je, myslím, tahle estetika autentická a hlavně není samoúčelná, je to dobře použitý nástroj. A sdělení je přinejmenším nebanální.
Pianistka je jedna z knížek, které mi otevřely další obzory, což třeba o Jménu Růže říct nejde, jakkoliv je to parádní román.
Ale můj číslo jedna žijící autor je jednoznačně Amos Oz.
A myslím, že z našich tu nikdo nenapsal Olgu Waló.
Koukolíka nepovažuju za spisovatele, Kundera je respektábl persona, ale pro mě jsou jeho knížky moc zlomyslné a takové zlobné, nebo jak to říct, nečtu to ráda, vadí mi ten hněv, který mi připadá nereflektovaný.
Vlastně ještě Llosa, toho tu taky nikdo nepíše, podle mě geniální autor a starý dobrý Roth taky ne? I když Roth je teda taky slušný humusák a vužívá se v tom.
Ten původní seznam mi přijde spíš jako takové čtivo..většina těch autorů napsala něco, co řekněme stálo za přečtení, když ležíte doma s chřípkou, a pak už jen další opakování toho samého.