Přesně, to chování.. a ty změny. U nás přechod školka - škola, u vás taky přechod. No u nás ale za toho půlroku není nic stabilního a tak jsme pořád ve fázi té změny, což mě dost rozčiluje, myslela jsem, že půl roku je dost. Třída nemá asistenta (v papírech jo, fyzicky ne, řešíme, pakárna o lejstrech), škola je budď dril nebo přednáška o chování (jsou tam i horší než můj), v družině si je šoupou, jak se jim hodí, žádná spec třída, všichni pohromadě - a já jsem matka otrava, protože to přeháním - učitelka mi třikrát týdně řekne: ale on je tady šťastný - a on uprostřed dvaceti děcek lítá dokolečka a křičí ty svoje rádia nebo co a směje se jak blázen... To je úzkost z množství lidí, kraválu, nejistota, co má dělat a ne štěstí!
Taky to dělím na "předtím a potom", ale co s tím nevím, vysvětluju, vysvětluju..