Jen sem kopíruji, co mi ta kamarádka dávala jako poznámky, podle čeho postupovali:

Za vzniklou škodu odpovídá zaměstnavatel, proto odvádí pojišťovně (ČP nebo Kooperativa) pojištění pro případ vzniklé škody.

Pojistné se vztahuje na:
- škoda při PÚ nebo nemoci z povolání
- věcná škoda
- bolestné
- ztížené společenské uplatnění
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením
- náhrada za ztrátu na výdělku
Pokud následky PÚ znemožní vykonávat stávající práci, je zaměstnanci přiznáno a pojišťovnou vypláceno pravidelné odškodnění, ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, který měl pře DÚ a stávajícím výdělkem (i v jiném povolání), nebo případně invalidním důchodem.
Náhrada za ztrátu výdělku po ukončení PN nebo při uznání invalidity má vyrovnávat rozdíl ve mzdě před a po úrazu. Vyplácí se do 65 let věku zaměstnance.


Náhrady spojené s léčením

Za takové je nutno považovat např.
- výdaje za jízdné, které vznikly nejbližším příslušníkům postiženého a návštěvou v nemocnici
- léky k urychlení hojení (odůvodněné) apod.
Tyto náklady uhradí zaměstnavatel.

Dále náleží pracovníkovi jednorázová náhrada za bolest a případně za ztížené společenské uplatnění.
Odškodňuje se bolest, způsobená škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraněním jejich následků.
Výše obou typů odškodnění závisí na lékařském hodnocení (body dle 440/2001 Sb.)
Posudek zpracovává ošetřující lékař poškozeného, který přihlíží k rozsahu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení a ke vzniklým komplikacím.
Při bodovém hodnocení ztíženého společenského uplatnění se hodnotí závažnost škody na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení. Lékařský posudek o bolestném se vydává jakmile je možno, zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, o ztížené společenské uplatnění až po 1 roce po té, kdy došlo ke škodě na zdraví. V případě významného zhoršení následků lze vydat nový lékařský posudek.

Náhrada za ztrátu výdělku

Jsou dva samostatné nároky, které nelze vyplatit souběžně
- náhrada za ztrátu výdělku v době PN
- náhrada po ukončení PN
Náhrada za ztrátu výdělku v době PN = rozdíl mezi hrubým průměrným výdělkem před PN a plnou výší nemocenského. Pro účely náhrady se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody za pracovní dny zameškané pracovní neschopností a nemocenského kalendářní dny PN. Náhrada podléhá dani z příjmu.
Příklad: nemocen po PÚ od 1.12. do 14.12., tj. 10 pracovních dní x průměrný výdělek před vznikem škody. Od tohoto odečtete nemocenskou za 14 kalendářních dní. Rozdíl (tj. ztráta na výdělku) doplatí zaměstnavatel.
Náhrada po ukončení PN - po ukončení PN musí zaměstnanec nastoupit na práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Pokud odmítne nově zajištěnou práci bez vážných důvodů, má náhradu za ztrátu výdělku jen ve výši rozdílu průměrného výdělku před PÚ a hrubého průměrného výdělku (tzn. Je na tom hůře, stejně jako když by pobíral invalidní důchod. Vláda proto každoročně vydává nařízení, kterým zvyšuje průměrné výdělky před vznikem PÚ.)

Firma poskytuje zaměstnanci náhradu, ale může ji uplatňovat vůči zaměstnavateli (omezeno 4,5 násobkem průměrného výdělku).