Ty knihy se mění.

Jako dítě - Lovci orchideí ( v dospělosti jsem je zase přečetla a říkala jsme si, proč jsem je četla několikrát za rok)

Pak Džínový svět od Radka Johna

Ze sci-fi : Duna a Pán prstenů ( kupodivu až po shládnutí prvního dílu v kině)

Detektivky : Plány a touhy od P.D.Jamesové a Za trest od D. Francise

Také vede Exodus od Leona Urise - jedna z mála knih, u kterých jsem brečela a nejsem schopná některé pasáže přečíst podruhé.

A pak z oddychových Malé ženy, Pýcha a předsudek a Rozum a cit.